Zoologická zahrada - Plzeň

ZOO Plzeň

• Web: www.zooplzen.cz

Zoo v západočeské metropoli vznikla již v roce 1926 v městské části Doudlevce blízko centra města. Od roku 1963 působí v současném areálu na Lochotíně, kde se v roce 1981 sloučila se sousední botanickou zahradou. Členitý přírodní areál má rozlohu 21ha a od roku 1996 je intenzivně přetvářen na zoogeografický biopark.

Do té doby byla ne příliš pohledná zahrada známa například velkou kolekcí plazů, chovem ocelota velkého a sovice sněžné, odchovy plameňáka chilského, hyeny žíhané nebo umělým odchovem kondora krocanovitého.

Zvláštním světem je statek 19. století Lüftnerka s kolekcí domácích zvířat a 400 exponáty zemědělského náčiní, milovníci rostlin si přijdou na své zejména v sukulentním skleníku s více než 1 000 taxony polopouštních rostlin Starého svět. Mezi nejpopulárnější obyvatele zahrady patří hejno tučňáků Humboldtových, kteří jsou každý den pro návštěvníky krmeni rybami z rukou ošetřovatelů. Exotičtí ptáci, savci a plazi jsou k vidění v nejstarším pavilonu plzeňské zoo který se pro svůj tvar nejmenuje pouze „Tropický pavilon“, ale i pavilon „Z“.

Zoo Plzeň je určitě nejlákavějším cílem pro vaše děti, ale na své si určitě příjdou i dospělí a užijete si spolu se zvířátky spoustu legrace!

Botanická zahrada

Ačkoliv koncem 19. a počátkem 20. století existovalo v Plzni postupně několik malých botanických zahrad, zejména při školách, o té současné na Lochotíně se rozhodlo až roku 1957. Vlastní úpravy bývalé tzv. Kodetovy zahrady začali provádět s nesmírným nadšením brigádníci a hlavně několik nadšenců z okolí Miroslava Vaňouska pod hlavičkou PKO v roce 1959. 1.1. 1981 se Botanická zahrada sloučila se ZOO a vystoupila z PKO.

Postupem času znamenal velký nárůst expozic vznik naučné stezky „výoj přírody ve čtvrtohorách“ vznikla tak ukázka flóry tundry (včetně jezírka) parkové tajgy, nebo například severské studené stepi.

Botanický skleník je v plzeňské ZOO a BZ otevřen pro širokou veřejnost od září 1993. Otevření v té době jediného veřejného skleníku v Západních Čechách předcházelo několik cest do příslušných lokalit, shromažďování informací a fotografií jednotlivých krajin i sepsání knihy o Madagaskaru ředitelem ZOO a BZ Ing. Trávníčkem. Jeho expoziční plocha je zhruba 300m2, množárenská část čítá asi 120m2. Sbírka je specializována na sukulenty z oblasti Afriky, Kanárských ostrovů a Madagaskaru.

Hlavní raritou skleníku je relikt z třetihor, rostlina žijící pouze v namibské poušti, tajemná Welwitschia mirabilis. Jde o nahosemennou dvoudomou rostlinu, která stráví většinu života pouze se dvěma listy, plazícími se po písku a která se může dožít až 3 000 let.